jak vypadá sezení

Po uvítání věnujeme chvíli povídání (5-10 min), protože je dobré si zvědomit konkrétní téma, ale i udělat jemně přehled toho, co Tě trápí, s čím přicházíš, jaký máš záměr. 

Následně Tě provedu praxí mindfulness a somatickými krátkými cviky pro uvolnění a dosednutí.

Pak už v leže na lehátku probíhá De-armouring a masáž Tok Senem, což funguje jako dialog. Ty si určuješ intenzitu i na co se chceš zaměřit, já podle toho reaguji.

A v závěru Tě provedu neurogenním třesem (TRE), který krásně uvolní tělo po bodyworku. Nakonec Ti nechám pár chvil na spočinutí a integraci.  

Celé sezení trvá 2-3h, podle toho, co zvolíš. Jestli chceš provést i neurogenním třesem, je potřeba objednat delší 2,30 h, nebo 3 h bodywork.

z čeho vychází
De-armouring

De-armouring doslova znamená „sundávání brnění“ a vychází z tradice bodypsychoterapie, jejíž kořeny najdeme v práci Wilhelma Reicha a Alexandra Lowena.

Ta pracuje s předpokladem, že psychické prožitky se neodrážejí jen v mysli, ale také ve svalovém napětí, dechu, držení těla a způsobu, jak jej prožíváme. 

Reich tento koncept popsal jako svalový krunýř – ochranné napětí, které si v průběhu života vytváříme v reakci na své zkušenosti. Pokud přetrvává dlouhodobě, může ovlivňovat naši pohyblivost, dech i způsob prožívání.

Co nebylo možné v danou chvíli prožít, vyjádřit nebo dokončit, se může promítat do tělesných vzorců.

Lowen na Reichovu práci navázal v bioenergetické analýze a rozvinul práci s dechem, pohybem, uzemněním a vědomým prožíváním.

De-armouring není psychoterapie, ale tělesně zaměřená praxe, která může podpořit větší vnímání těla, uvolnění napětí a hlubší kontakt se sebou.

Místo analyzování příběhů se jde přímo k prožitku: k tomu, co se v těle děje teď.

co je bodywork

Jde o práci s tělem, protože změna nejde "urvat" hlavou. Naše tělo si toho pamatuje víc, jak mysl. Při bodyworku používám techniky De-armouringu a stimulaci nervu vagu, zároveň to propojuji s mindfulness, dechovými a somatickými technikami jako např. neurogenní třes TRE a současnými poznatky o autonomním nervovém systému.

Pracuje s oblastmi, ve kterých se často hromadí napětí – například čelisti, krk, trapézy, hrudník, oblast břicha - bránice, psoas.

Zaměřuje se na práci s chronickým napětím, bolestmi, dysregulovaným nervovým systémem a tělesnými obrannými vzorci pomocí doteku, tlaku, dechu, zvučení, neurogenního třesu a vedení vědomé pozornosti.

Tím lze nejen regulovat stresové reakce, ale můžou se i uvolňovat emoční bloky, trauma, dokončovat zadržené obranné impulzy. Zároveň je zde stěžejní bezpečný prostor a koregulace s nervovým systémem druhého člověka. 

V rámci embodimentu jde o možnost cítit se ve svém těle bezpečněji, přítomněji a živěji. Změna tak není jen pochopená hlavou, ale může být skutečně prožitá a zakotvená v těle.

technika Tok Sen

Tok Sen je tradiční thajská technika využívající rytmické poklepávání dřevěnými nástroji. Jemné vibrace, zvuk a dotek mohou podpořit uvolnění svalového napětí, prokrvení tkání a hlubokou relaxaci.

nejčastější otázky

S čím lidé přicházejí?
S dlouhodobým stresem, napětím, pocitem zahlcení, psychosomatickými potížemi, s pocitem odpojení od těla nebo emocí. Může být ale také cestou hlubšího sebepoznání a rozvoje všímavosti k sobě.

Co můžu během sezení zažít, když něco "rozmrzne"?
Spontánní chvění, brnění, třes, až zimnici, zívání, teplo, emoce jako pláč, smích, vztek, smutek. Každé tělo reaguje jinak – nic z toho není cílem, ale přirozenou možnou součástí procesu. Vše je dočasné a je to v pořádku.

Jak pracuji?
Sezení probíhá vleže na lehátku a tempo vždy přizpůsobuji Tvému prožívání a hranicím. Je to dialog. Pracujeme s dotekem, tlakem, dechem, pozorností a někdy i se somatickým pohybem, či neurogenním třesem.

Musím během sezení mluvit?
Ne. Můžeš mluvit, mlčet nebo průběžně sdílet, co vnímáš.
 

Bolí to?
Některá místa jsou citlivá. Pracujeme s uvolňováním se do příjemné, až snesitelné bolesti. Intenzitu si určuješ Ty. Práce neprobíhá přes bolest ani proti Tvé vůli.

Co když se objeví emoce?
Mohou se objevit, ale nic nevyvoláváme násilím. Dáváme prostor tomu, co přichází spontánně.

Musím mít nějaký problém?
Ne. Bodywork může být i formou vědomé péče o sebe, sebepoznání a prohloubení kontaktu s vlastním tělem.

Nahrazuje bodywork psychoterapii nebo lékařskou péči?
Ne. Je komplementární somatickou praxí a nenahrazuje odbornou zdravotní ani psychoterapeutickou péči. Je však doporučenou prevencí nebo doplňkem k léčbě.

nervus vagus
proč je důležitý

Nervus vagus (bloudivý nerv) je hlavní součást parasympatického nervového systému a propojuje mozek s řadou orgánů, mimo jiné se srdcem, plícemi a trávicím traktem. Podílí se na regulaci srdeční frekvence, dýchání, trávení a dalších tělesných funkcí.

Jeho aktivita souvisí také s naší schopností zklidnit se po stresu a přecházet mezi stavy aktivace a odpočinku.

Bodywork pracuje s oblastmi těla, které jsou bohatě zásobené nervovými strukturami a úzce souvisejí s autonomní regulací. Především uši jsou jedním z míst, kde se nachází senzitivní větev nervu vagu. Další podněty, které podporují regulaci jsou dech, pomalý tempo, zvučení - hlas a všímavost k tělu. 

Jak se na
terapeutickou práci s tělem dívám já?

Upřímně, De-armouring má sice dlouhou tradici v bodypsychoterapii a dalších tělesně zaměřených přístupech, jeho teoretická východiska, však nejsou jako celek vědecky potvrzena.

Já však věřím, že tělo si může nést zkušenosti, ke kterým se naše vědomá paměť nedostane, z prenatálního, nebo raného období života, kdy jsme ještě neuměli mluvit. A bodypsychoterapie má k těmto zkušenostem tedy blíže, jak analytická psychoterapie.

Existuje propojení emoce/stres → autonomní nervový systém → svalové a fasciální tkáně. Výzkum tohoto propojení stále probíhá.

Dlouhodobý stres a emoční zatížení se mohou prostřednictvím nervového a hormonálního systému promítat do napětí svalů a fascií. Věřím také, že neprožité nebo nevyjádřené emoce mohou v těle zůstávat jako napětí či „blok“, který ovlivňuje naše další prožívání.

Fascie tvoří souvislou síť, která propojuje celé tělo. Když ztrácejí pružnost a schopnost volně klouzat, mohou ovlivňovat pohyb, držení těla, dechový vzorec i mechanické vztahy k okolí, včetně nervů. 

Vnímám v bodypsychoterapii, de-armouringu, práci s fasciemi a nervem vagem velký potenciál.

Je to pro mě způsob, jak dát tělu prostor znovu získat větší pružnost, volnost a kontakt se sebou, ale i jak uvolnit emoce nebo bloky, co si za celý život tvoříme.

Nejen z práce s klienty, ale především z vlastní zkušenosti vnímám, jak bodywork i bodypsychoterapie postupně proměňuje mé prožívání, vztahování se k sobě, ke světu a umožňuje mi zpracovat si témata, se kterými analytická psychoterapie nepomohla